Přijďte se podívat na unikátní výstavu historických vozidel, motocyklů a youngtimerů do Dobřichovic, na místní zámek.
Uvidíte velmi zajímavé stroje, které jsou schovány převážně v soukromých garážích a sbírkách.
Můžete se těšit na zahraniční automobily značek Bugatti, Jaguar, Ferrari, Mercedes-Benz, BMW, Rolls-Royce,
Harley-Davidson nebo na klasické domácí značky Tatra, Praga, Wikov, Walter, Škoda, Aero, Zbrojovka Brno, Jawa a ČZ.
Místo konání: Dobřichovice (zámek)
Datum: 19. května od 10:00 do 16:00
Vstupné: 100 Kč (děti do 15 let zdarma)
Více zde: Veteráni pod Zámkem 2018
Dne 21.4. 2018, v sobotu, od 9:00 do cca 13:00 budeme pokračovat 6. letošní lekcí školení techniky 2CV.
Je to závěrečná lekce před letní pauzou. Pro ůčastníky: připravte si dotazy a pošlete mi je dopředu mailem, také bude probíhat zopakování nejdůležitějších bodů a závěrečné přezkoušení.
Cena podle počtu účastníků. / cca 200,- Kč /
Je nutné se předem zaregistrovat e-mailem.
André-Gustave Citroën (5. února 1878, Paříž - 3. července 1935) byl francouzský podnikatel s nizozemskými kořeny. V roce 1917 založil automobilovou továrnu, kde se až dodnes vyrábějí vozy s názvem Citroën.
Pocházel z holandské rodiny obchodníků s citrusovými plody, jejíž jméno znělo původně Limoenman. Dědeček Andrého si však změnil jméno na Citroen - holandský výraz pro citrón. Jeho otec byl obchodníkem s drahými kovy a kameny a se svou polskou manželkou se později přestěhoval do Paříže. Zde si upravil francouzskou výslovnost svého jména přidáním dvou teček nad písmeno "e". André byl jejich pátým dítětem. Otec v důsledku obchodních neúspěchů spáchal v jeho šesti letech sebevraždu.
André si v mládí oblíbil knihy Julesa Vernea, které ho nejen díky vizionářství a zázrakům techniky inspirovaly po celý život. V roce 1884 ukončil s velmi dobrým prospěchem studium na střední škole Concorde a o 4 roky později začal se studiem na prestižní Polytechnické škole, kde v roce 1900 získal titul inženýra.
Při návštěvě Polska - rodné země jeho matky si všiml unikátního řešení ozubených kol u čerpadel vody ze studní, které je odolné proti opotřebení a má tichý chod. Po návratu vložil veškeré své finanční prostředky do patentu ocelového šípového ozubení. Toto řešení převodů v motoru používá automobilka Citroën dodnes. Charakteristický profil tohoto ozubení tvoří i dvě obrácená V v logu značky Citroën.
2CV-Maitreffen & Frankenrallye v okrese Nürnberger
Kde? Pivovar Enzensteiner, Enzenreuth 8, 91220 Schnaittach
Kempingová louka, vynikající piva a dobrá francouzská kuchyně asi 30 km severně od Nurnbergu, snadno dostupné přes A 9, výjezd Schnaittach.
Místo setkání leží na okraji Hersbruckého Švýcarska a ládt, kde se také konájí rally, na výjezdy a výlety. Brauereigasthof Enzensteiner poskytuje jídlo a pití. (www.enzensteiner.de)
program:
Pátek odpoledne: Příjezd a společenské shromáždění kolem táborového ohně.
Sobota: 10.30 h začátek startu legendární Frankenrallye, navečer vyhlášení výtězů.
Neděle: Vítáni jsou i jednodenní hosté. Odjezd.
Jak se tam dostat:
Z výjezdu A 9 odbočte vpravo na Schnaittach a odbočte vlevo po značce Rothenberg / Rabenshof Fortress, na PaBhóhe Rothenberg odbočte vlevo až na Enzenreuth.
Pro zábavu máme také vzrušující cestu z Nürnbergu "přes kachní horu na Ententrefřen", která je připravena na vyžádání jako e-mail.
Info zur Frankenrallye: Startovní pole je omezené, proto je nutno předem se přihlásit a registrovat se.
Rally je pouze pro modely Citroën A (tj. 2CV a související s rámem). Posádky se mohou spojit a obsadit 1 vozidlo. Rally je lázeňská událost, d. h. nejde o rychlost.
Tato jízda nás přivádí přes úchvatnou krajinu, která vyžaduje vše od člověka a stroje. Účast se proto doporučuje pouze řidičům a řidičům v technicky dokonalých kachnách.
Na začátku je nutný poplatek ve výši 5 € na tým. Hodnotné ceny, které je všem budou líbit!
Kontakt:
Knut 0172/6084179 knut2cv@amx.de
Günter 0911/6426172 die-hertleins@arcor.de
Zveme majitele jiných starých modelů značky Citroën . Přijeďte něčím zajímavým.
1. Kdy ses dostal k Citroënům?
Jak už to tak v životě někdy bývá, byla to náhoda. V roce 1990 jsem se náhodou setkal s kamarádem, který emigroval do Švýcarska a shodou těch náhod pracoval v Citroenu Curych.
Slovo dalo slovo, a jak to v té hektické době bylo, společně jsme do Česka dovezli několik Citroenů pro kamarády, známé a také do našich rodin. Nějak se to rozrostlo a tak jsem začal někdy v roce 1993-4 spolupracovat s firmou Euroauto Praha když začali v České republice zakládat dealerskou síť. To mi pak vydrželo dalších asi 6 let. Krásné vzpomínky a obliba Citroenů zůstaly.
2. Kdy k 2CV?
První kachny jsem si dovezl ze Švýcarska asi tak v letech 1995-6. Byly čtyři a tři z nich do dneška mi dělají stále radost a jsou v provozu. Jedna je stále původní, jedna dostala malou
“ kosmetiku “ a jedna střední renovaci. No a ta poslední “švýcarská “ je uložena v našem “ depozitu” a na svoje obnovené znovuzrození zatím čeká. Pak už se objevily nějaké další nákupy z Německa a i v Čechách jsem odkoupil několik vraků. Pak nastal trochu problém s místem na uložení a taky se žena zmínila, že mám jen jeden zad..k a jedny ruce na řízení a tak si asi myslím že už máme dost.
3. Který byl tvůj první sraz?
Na ten si dobře pamatuji jak v dobrém tak se smutkem. Bylo to v roce 1998. Někdy na jaře jsem se už nevím, kde dočetl, že se pořádá v srpnu 11. sraz ICCCR v Belgickém Chevetogne. V té době jsem z české kachní společnosti nikoho neznal a vůbec netušil, o co se jedná. Nakonec jsme vyrazily dvě rodinné kachny a jeden starší BX směrem do Belgie a ze srazu pak ještě do Paříže a pak domů. Pro nás obrovský zážitek a kupodivu bez závad a problémů.
Bohužel jeden velký ale byl. V té neznalosti dění v kachním světě a tím, že jsme se zaměřili pouze na toto setkání v Belgii. K veliké škodě, kterou si do dnes vyčítám jsme propásli na začátku léta veliký výroční zraz 2CV v Paříži, který se hned tak už opakovat nebude. Proto si ten Belgický už budu pamatovat navždy.
4. Který je nejoblíbenější?
Za těch asi 17 let co se po různých srazech pohybuji jsem měl možnost se podívat na několik srazů pořádaných ICCCR ,jezdíme téměř pravidelně na mezinárodní – světové srazy 2CV , byli jsme na srazech francouzských klubů 2CV v různých koutech Francie, byl jsem dvakrát na EuroCitro v Le Mans. Samozřejmě také už něco pamatuji ze srazů v Čechách i na Slovensku. Jenom těžko by se mi hodnotilo, který je nejoblíbenější. Každý má jinou atmosféru, jinou velikost v počtu a rozmanitosti aut a návštěvníků.
České a Slovenské srazy se postupem času trochu mění. Některé tradiční pomalu končí, nové se objevují. Celkově se mi líbí u pořadatelů zjevný zájem o mladou a nejmenší generaci. Tomu fandím. Rád potkávám „staré” známé a taky rád poznávám nové kamarády.
Moc rád , ale už bohužel jen vzpomínám na skvělé večery a neskutečné herecké a komické výkony v jedné stodole na břehu Sázavy kdy nám doslova tekly slzy smíchy. To už se nebude opakovat. Bohužel.
Z těch “velkých “ jsou pro mě jedničky Most a francouzský v Lit et Mixe. Velké akce, skvělá organizace, obrovská různorodost aut a lidí, skvělý doprovodný program, nádherné prostředí, pestrost nabídky nejen ND ale i jídla a pití. Nezapomenutelná atmosféra.
Veliká burza, kterou hned tak někde nevidíte, auta která jinde neuvidíte a možnost kroužit po závodním okruhu v Le Mans se svojí kachnou v houfu dalších asi pětiset podobně postižených přátel a to jen kousek od zámků na řece Loiře ve vás taky něco zanechá.
A tak nezbývá stale ještě jezdit a hledat ten sraz s razítkem “ NEJ “ .
5. Pokus se nám popsat největší zážitek z nějakého srazu?
Zážitků je spousta, největší se špatně hledá. Určitě sem patří večerní vystoupení retro kapel na mosteckém srazu, česká hudební prezentace v Salbris. Jedničkou ale zatím pro mě stale zůstává tradiční akce na srazech francouzských klubů. Já bych to nazval asi “klub hostí přátelé „. Podstata je, že každý z přítomných klubů 2CV / a to je jich ve Francii snad i více jak sto / si připraví pro své přátele jídlo a pití typické k oblasti ze které přijeli. Většina z nich i ve svých krajových kostýmech. Chodí se v obrovském lidském mumraji od stánku ke stánku a popíjí a ochutnává, popíjí a ochutnává od odpoledna až do pozdní noci. Neskutečné. Bývá to na všech jejich srazech, ale tady to bylo opravdu SUPER ! ! ! !
Doufám, že pokud budou tyto řádky číst kamarádi a kamarádky, kteří měli možnost se tohoto setkání v Lit et Mixe na pobřeží Atlantiku nedaleko Španělských hranic se mnou účastnit mi dají plně za pravdu.
Mám i jeden “nesrazový” na který nikdy nezapomenu. V Monte Carlu před Casínem jsem si nutně musel vyfotit naši kachnu před vchodem do sbírky cestovatelských dokumentů. Ve finále vedrem rozpálená kachna, moje žena a hlavně zapalovací cívka našeho motoru nechtěla nastartovat. Jenom to známé a bezbranné “na na na na na na na.” Nervozita naše, ale hlavně ochranky v livrejích a vysílačkami v uších , která “čistila “ volný prostor před schodištěm rychle stoupala a vyvrcholila tím , že po předchozích opovržlivých posuncích ať okamžitě zmizíme nás za velkého potlesku kolem stojících turistů museli roztlačit a mi mohli tím velkým stoupáním městem k dálnici pokračovat na sraz ve Vinadiu..
6. Co nejhoršího se ti stalo na cestách, jaká porucha?
Teď si klepu na čelo abych to nezakřiknul. Naštěstí žádná havárie, žádná závada, která by nás nechala na cestě. Jednou na cestě do Anglie jsme měli závadu na převodovce jedné z kachen, ale domů jsme dojeli „ po svých „. Možná snad ještě jednou díra ve výfuku, jedna vystřelená svíčka a nějaká žárovka. Vždy však vše na spolehlivé dojetí domů.
7. Vystřídal si mnoho aut, na které vzpomínáš nejraději. i jiné značky?
Kolem aut se motám skoro celý život. Dost dlouho jsem se i tím živil a tak těch, na které rád vzpomínám je hodně. Na začátku určitě stará Škoda 1202, ve které jsem začal randit se svojí ženou. Potom určitě také v 70. letech Škoda 120 S, dost podobná té, se kterou dnes Tomáš N. mezi historickými vozidly vyhrává jeden závod do vrchu za druhým. Mě bohužel určitě tak nejela.
Zlom ale nastal, když jsem si dovezl v roce 1993 můj první Citroen XM 2.0 a následně ho měnil až po XM 3.0 24V Exklusive. To byla v té době veliká bomba. Na něj vzpomínám ze všech nejraději. Dost adrenalinu jsem potom také zažil s Nissanem Z 350 – to jelo.
8. Zúčastňuješ se aktivně při organizaci srazů?
Dnes už moc ne. V letech 2006 a 2007 jsme si ale udělali takové malé srazíky u nás na chalupě.
Také dodnes na ně rád vzpomínám. Možná snad někdy ještě . . . . . . . . . . . . . . . . .
8. Máš ještě nějaké nesplněné přání, co se týče aut a hlavně Citroenů?
Každý z nás má určitě ta svoje přání. Některá si nechává pouze jenom pro sebe, na některá se těší společně s rodinou, přáteli. V mém věku už preferuji heslo “ není na co čekat “ a tak snad zdraví abychom mohli pro svoji radost a potěšení udržet v dobré kondici svoje kachny, možná snad ještě nějaké dopřát nový život a ujet s nimi ještě hodně kilometrů po cestách celé Evropy.
A to moje nakonec? Úspěšně a v pohodě se svými kamarády absolvovat dlouhou cestu na sraz 2CV do Portugalska a ve zdraví a pohodě se vrátit domů.
Poskytujeme vám ucelený přehled srazů které se uskuteční tento rok.
Ve dnech 9. - 13. května 2018 se bude konat 25 ročník celonárodního srazu 2CV Francie.
V La Véze poblíž města Besançon.
Předpokládá se účast více jak 3000 vozidel, ( až 5000). Sraz se bude rozprostírat na 40 hektarech.
350 organizátorů bude pořádat nejrůznější akce a programy.
Více podrobností a zajímavostí najdete v podrobném programu ZDE:
Setkání organizátorů srazů a předsedů, které se konalo v rámci setkání příznivců 2CV v restaurantu Petřín, přineslo novinku.
Každý rok se bude konat jeden hlavní velký mezinárodní sraz, takzvaný národní sraz.
Po vzoru Francouzských National Rencontre bude akce vždy ve stejný termín a organizovat ho bude pokaždé jiný organizátor či klub,
který se o organizaci přihlásí rok dopředu. V případě více uchazečů bude vybrán jeden hlasováním.
Takže konečně bude jeden sraz, kde bychom se mohli sejít všichni.
Jak vypadá takový Francouzský národní sraz?
Zde https://www.youtube.com/watch?v=4Z00gkLMt0Q
https://www.youtube.com/watch?v=iHm-FFdFF9o
Jízda Českým rájem.
Až teprve nyní byla příležitost vyhlásit tři nejlepší posádky z Jízdy Českým rájem, která se konala v návaznosti na konvoj na závěr srazu v Dolní Bukovině. Ani jedna posádka neodpověděla v itineráři úplně na 100%, ale tyto tři na 99. Takže nejlepší byli a s nástrahami se nejlépe vypořádali: Batala Zdeněk, Libor Kubeš a Václav Pavlík
Pozvánka na Setkání přátel 2CV,
7.12.2017 ve čtvrtek v 18.30hodin se koná na Strahově v RESTAURANTU PETŘÍN setkání příznivců 2CV.
Prostě takový obyčejný večírek před koncem roku. Vyhlášení nejlepšího srazu 2018 je součástí programu.
Uvidíte i 2CV Band s Mardošou. Půl hodiny před začátkem zveme všechny předsedy spolků k posezení u kulatého stolu.
Potkáte se tedy s členy klubu :
První Citroen klub Praha, Nezávislý 2CV Club Praha, 2CV Club Jesenice, 2CV Liberec, 2CV Čechomor, 2CV Club Louny, Citroën Bílina.
Potvrzení účasti a počtu je opravdu nutné a to do 28.11.2017.
Kalendář 2018 made by Der Franzose. 12 pěkných francouzských Oldtimer.
Rozměry: 42 x 30cm
Objednávejte zde, limitovaný počet.
Veteráni nestárnou. Prohlédněte si soubor krásných fotografií ve vysokém rozlišení z výstavy
Epoqu'Auto 2015, 37. ročník konaný v Lyonu v listopadu před 2 roky.
Akce pro naše zákazníky. Všichni majitelé citroënu 2cv co u nás servisují kačeny nebo jsou v jesenickém klubu mohou u nás přezout svůj druhý rodinný vůz za polovic. Akce platí do 12.11.2017.
Kolo s plechovým diskem přezujeme od 60kč.
Objednávka po telefonu.
Dávejte pozor co obouváte. Poškozené pneu mohou být příčinou závažných nehod.
Výlet se nebývale vyvedl, doprovázelo nás nebývale krásné počasí. Účast byla hojná, 2CV kachen bylo 22 kousků a ještě k tomu pár ostatních citroenů.
Muzeum samo o sobě bylo ohromující, je opravdu na co koukat. Pokud by ho někdo z vás, co se nezúčastnil, chtěl navštívit, stačí kontaktovat majitele a domluvit si návštěvu.
http://www.automuzeum-pelechov.cz/Automuzeum-Pelechov/Uvod.html
Pozvánka na jednodenní výlet
Ahoj všichni!
Rádi bychom vás pozvali na každoroční podzimní výlet. Letošní se bude konat v sobotu 14. října a pojedeme navštívit neveřejné muzeum v Luštěnicích.
Budou tam k vidění dvě haly. V první je cca 80 aut a obrovská sbírka modelů, ve druhé je pak depozitář a i tam budeme moci nahlédnout,
jen se možná přitom trochu zašpiníte.Jádro sbírky tvoří americká auta, ale jsou tam i Citroeny a další evropské značky.
Uvidíte, co všechno lze shromáždit v jednom člověku za necelých třicet let. Sbírka je to neuvěřitelná!
Sraz bude jako obvykle v 9,30 u čerpací stanice M OIL na Českobrodské ulici směrem z centra před odbočkou na Průmyslovou.
Pumpa je po pravé straně a poznáte ji podle toho, že na budově jsou namalované Kachny. U nich (u těch kachen) bude i náš bod odjezdu.
Ten plánujeme na 10,00 hod. tak, abychom cca v 11,00 dorazili do muzea.
Vstupné je dobrovolné (příspěvek do kasičky), za členy přispějeme z klubové pokladny, od nečlenů budeme vybírat vjezdné 100 Kč za auto.
Na zpáteční cestě chceme zarezervovat restauraci v Brandýse n.L., ale to jedeme ještě v úterý ověřit a upřesníme dodatečně.
Rádi bychom tam pro vás nechali připravit menu v ceně okolo 180,- až 200,- Kč. Vedle je cukrárna, sice dražší, ale naprosto špičková a s výhledem na řeku.
Kdo bude mít zájem, po jídle se tam můžeme ještě na dortík a kávu zastavit. Doufám, že se vám tam bude líbit stejně jako se líbilo nám.
Obě cesty budou vést mimo dálnici, takže známky nejsou nutné. Jedna cesta cca 50 km.
Těšíme se na vaši bohatou účast!
Druhý víkend v září se konaly BOBULE 3. Již tradičně v obci Novosedly ve vinařství Kovacz a penzionu Kristýna. Počasí bylo ideální, takže z meteorologické stránky nemohlo sraz nic pokazit. Brněnská peruť vymyslela a připravila krásný kachní pětiboj a 2CV Čechomor dotáhnul živou hudbu. Hospoda místy nestíhala nápor, ale snažili se moc a zajistili stravování a pěkné večery pro všechny. Velmi pozitivní byly nové toalety se sprchami a teplou vodou. Ve všech okolních sklepích teklo víno a hlavně burčák proudem. Na konvoj se vypravilo 49 kachen a jen dvě a jedno HY zůstaly v kempu. Celkem tedy 52 starých Citroušů dorazilo na tento pěkný jihomoravský sraz.
Exkusivně máte možnost shlédnout moc pěkný 30 minutový film z produkce SWR.
Na otočku domů...
Léto se blížilo, plánování dovolené začalo. Otázka první: kam pojedeme? Snadná volba. Francouzská Provence začátkem července. Otázka druhá: čím tam pojedeme? Volba ještě snazší - no přece KACHNOU!
Během června jsme objednali Kachnu na preventivní prohlídku do Jesenice. V úterý před odjezdem jsme si jí přijeli vyzvednout zkontrolovanou, s čerstvým olejem, připravenou na dlouhou cestu. Pro pocit bezpečí a s pocitem, že nyní bychom si samozřejmě na krajnici německé dálnice poradili i s opravou raketového motoru jsme si naložili do kufru poměrně objemnou krabici plnou náhradních dílů rozměrů zhruba dalšího motoru. Poučeni, že kachna toho snese hodně a odpočívat budu potřebovat na benzínkách pouze já, jsme odvážně najeli na dálnici. Poprvé za tři roky, po které jsme hrdými majiteli tohoto stroje!
Poučení z cesty po dálnici napíšu raději hned na začátek. Je to totiž poměrně důležitá věc, kterou lidé, kteří běžně jezdí i v autech, které nepotřebují přidávat výkon vyceněním zubů a předkloněním na sedačce neočekávají. Kachna patří do pravého pruhu! Jízda po dálnici je opravdu pohodlná, pohodová, nevyčerpává tolik, protože se nemusíte soustředit na přejíždění z pruhu do pruhu, ale jen si čtete zadek kamionu před vámi, nebo počítáte mouchy na SPZ kamionu ve zpětném zrcátku, nebo se prostě jen kocháte. Ale pokud chcete předjíždět, chce to mít velké rozhled. Doslova. Člověk musí plánovat a kalkulovat s mnoha faktory. 1.) Nejede někdo v levém pruhu do 3km za vámi? 2) Není před kamion před vámi nějaká překážka, aby to nemusel zadupnout? Musíte totiž dojet docela blízko k němu, než se zařadíte vedle něj. Nebo samozřejmě můžete už 200 metrů za ním do druhého pruhu, ale ještě večer uslyšíte v uších troubení a blikání bavoráků za vámi. 3.) Nefouká velký protivítr? 4.) Opravdu ho musíte předjet?
Dost už poučování, to si každý musí zkusit sám!
Cesta domů dopadla úspěšně a tak jsme v pátek ráno vyrazili směr Besancon (750 km). Druhé auto vyráželo 5 hodin po nás, dorazilo 4 hodiny po nás. Druhý den jsme jeli ze severu Francie do Provence (500 km) a jelikož jsme měli ubytování od večera a jelikož jsou dálnice ve Francii značně zpoplatněné, jeli jsme po okreskách a projížděli ty nejmenší vesničky. Byla to krásná cesta. Občas se stavit ve vesnické pekárně pro čerstvé pečivo, pokochat se a vyrazit dál. Cesta proběhla bez jediné komplikace (na kachně). Doprovodné vozidlo se nechtělo na parkovišti odemknout. Ta elektronika!!! Cestou na jih jsme začali potkávat čím dál víc veteránů. Někteří byli turisté, ale mnoho z nich byli místní staříci, kteří tato auta využívají, stejně jako naši důchodci své favority na denní ježdění. Ti nám na zběsilé mávání neodpovídali, spíš se podivili který známý to byl, že takhle mával.
Po Provence jsme najezdili během 5 dní cca 600 km. Navštěvovali jsme historická kamenná městečka jako je Gordes, Bonnieux, Lourmarin, Avignon a další. Ale nejkrásnější na celé oblasti jsou ty nekonečné pláně levandule. Když stáhnete střechu a projíždíte kolem polí, tak je krásně cítit svou typickou vůní. A ještě k tomu levandule + kachna je skvělá a fotogenická kombinace! V oblasti Provence jsou velmi tradiční a zakládají si na lokálních trzích, takže každý den se konají trhy v různých městech, či vesnicích, proto je dobré si nastudovat před cestou tam, který den je člověk najde kde, protože je to opravdu zážitek! Jezdí tam všude spousta veteránů, ale nejvíc kachen. Těch jsme viděli během těch pár dní cca 50.
Cesta zpět probíhala úplně stejnou cestou. Z Besanconu jsme vyjížděli o 30 minut dříve, než doprovodné vozidlo a i tak nás dohnali až po 400 km. Projeli kolem nás a doma byli jen o půl hodiny dřív než naše část výpravy. Ono když už si to člověk potom osahá trochu a nebojí se, tak ta kachna udrží rychlost 100-110 bez problémů (čti dlouhých/prudkých kopců). Před koncem Německa cestou zpět jsem si řekl, co kachna asi tak zvládne a zkusil jsem na to pořádně šlápnout. Nebyl provoz a byl dlouhý kopec, i když s omezením na 120. Ručička tachometru ležela úplně vpravo a nemohla dál a jen na navigaci to přibývalo. Nakonec jsme zvládli i 130 km/h. Všechno se klepalo (jeli jsme bez okýnek, střechy) a nejvíc asi já, ale byl to zážitek. Tímto nikoho nenabádám k překračování zákonů, na druhou stranu bych rád svou první pokutu za rychlost dostal z německé dálnice s naší Kachnou.
Kachna zvládla 3104 km během 9 dnů bez jediné poruchy, nebo zaváhání. Byla to nejkrásnější dovolená, protože cesta byla cíl, a tak to má myslím být.
Děkujeme celému týmu Jesenice za přípravu! :)
Jan Forejt