Citroën Méhari slaví 50 let

1968 – Na čtvrtek 16. května 1968 pozvala továrna novinaře k prezentaci na Nové golfové hřiště v Deauville.

Dostat se tam nebylo snadné, studenti Sorbonny se bouřili, Latinská čtvrť byla plna barikád, železnice

i továrny Renault stávkovaly. Na svěžím, pokoseném trávníku čekalo osm Mehari, každý v jiné pastelově barvě.

Mezi nimi i speciály Pompiers pro hasiče a Sécurité pro ochranku vybarvené a vybavené patřičným profesionálními

proprietami. Všechna předvedena auta byla doplněna stylizovanými doplňky, nákladem a pózami lepých

manekýn. Představovaly široké možnosti uplatnění pro farmaře, lovce, golfisty, výletníky, milovníky pláží – bez

výjimky s modelkami. Nefotografovanější byly děvy v gipsy módě v duchu aktuálního životního stylu lásky

a míru. Wolgensinger zajistil pro novinaře hotel, objednal orchestr i velkou televizní show. Uznalé články se v rozjitřené

Francii objevovaly několik příštích týdnů.

Prototyp Mehari

 (kódem AY série CA) nepochází od Citroenu, nýbrž jej zkonstruovali ve společnosti SEAB (Societě d´Etudě es d´Appllications de Brevets,

Společnosti výzkumu a využiti patentů) ve Villejuif, příměstské čtvrti na jihu Paříže. Založil ji roku 1947 bouřlivá, hrdina a pilot

druhé světově války Roland Paulze d´Ivoy de La Poype (* 1920). Francouz opustil pilotní školu v březnu 1940,

čtvrt roku před napadením Francie Němci. SM 2/2012 o něm napsal: „…stačil uletět do Afriky a bojoval pod de Gaullem,

první messerschmitt sundal v srpnu 1952 ve spitfire RAF. Pak se s dalšími dobrovolníky nechal převelet do Sovětského svazu do Ivanova,

kde létal na stíhačce Jak 1B. Celkem sestřelil 19 nepřátelských letadel.

Stal se Hrdinou SSSR, nositelem Československého válečného kříže a Velkokříže francouzské čestné legie.“

Aby jeho podnikání diverzifikovalo aktivity, zabývali se také výlisky z umělých hmot. Továrna mimo jiné vyráběla umělohmotně díly přístrojových

desek pro Citroen. Rolanda de La Poype velmi zaujal lehký britsky mnohoúčelový vozík Mini-Moke postaveny na plošině Mini.

Vážil čtyři sta kilo a jeho přední kola pohaněl napřič uloženy čtyřválec 848 cm3. Sedl k pracovnímu stolu a vymyslel vlastni „véhicule SEAB,“

později známe jako Mehari. Vyšel z o 22,5 cm zkráceně platformy 2CV.

Návrhář Jean-Louis Barrault nakreslil první skici lehkého otevřeného vozíku, který se Spiše podobal dnešním buggy.

V květnu 1968 postavili první prototyp s využitím upravené platformy jeté Fourgonnette AK 350 a tehdy nového dvouválce 602 cm3, (33 k SAE).

Na jeho skládaní se dále podíleli inženýr Jean Darpin, (technicky ředitel SEAB), pomáhali mu Daniel Raud a Jean Gravouil.

Vymysleli to tak, že karoserii z ABS nesla pomocná lehká konstrukce z ocelových profilů čtvercového průřezu. První karoserii zhotovili z kartonu.

Tehdy novince pracovně říkali „véhicule SEAB,“ pak někoho napadlo jméno Donkey (anglicky osel).

Roland de La Poype seznámil s novinkou prezidenta Citroenu Pierra Bercota, kterému se auto – až na oslí jméno – líbilo

a chtěl je zařadit do standardní nabídky značky. Roland de La Poype dopravil v nejvyšším utajení prototyp do suterénu ředitelství automobilky

k příštímu jednání,jehož se účastnili další členově vedení: Pierre Bercot, Georges Mary, (zodpovědný za užitková vozidla),

Claude Puech, (ředitel vnějších vztahů) a Jacques Wolgensinger, (ředitel tiskového odděleni). Novinka zabrala, zbývalo vybrat vhodně jméno.

Oba pánové od public relations měli představu, že jméno bude evokovat schopnosti jezdit terénem,

bude užitečným pracovníkem a také přinese majiteli notnou dávku potěšení.

Nakonec se shodli na korábu pouště Méhari (často psáno Mehari). Wolgensinger navrhl jasné odstíny karoserie, aby ladily s barvami

přírody a pouště – zelenou, žlutou, červenou a oranžovou. Šéfové se dohodli, prototyp převzal ředitel vývojového odděleni Satin.

Trápili jej v těžkých terénech, aby vychytali dětské nemoci a spolu se SEAB se postarali se o její trvanlivost.

První prototyp měl boky vice-méně hladké jen se třemi vodorovnými mělkými vystouplými žebry. Podélnou osu kapoty zdobila vystoupla stříška.

Přední čelo obsahovalo pouze zapadlé kruhové světlomety a obdélníkovou masku chladiče. SEAB dodal k rozbíjecím zkouškám druhy prototyp

už velmi blízký budoucím sériovým autům s boky jako z vlnitého plechu ale bez blikačů.

Následovalo 12 předsedových pilotních aut znovu z dílen SEAB ve Villejuif. Citroen dodal šasi a SEAB na ně připevnil svou karoserii.

(Tato auta měla pod světly ležaté obdélníkové blinkry a chromované poklice středů kol). Továrna představila vůz jako mály lehký a užitečný pik-up

pomáhající v zemědělství, lesnictví a na stavbách nebo letištích s přepravou lehkých nákladů i lidi. Vznikal trh vozů pro volny čas.

Mohli jej využívat skupinky lovců, rybářů i tuláků po zapomenutých koutech anebo se pro radost prohánět po plážích,

jak to dělaly tehdy oblíbeně buggy.

Později převážila jeho nova funkce. Citroen se stal levným a nenáročným praktickým vozidlem majitelů nemovitostihlavně v teplem středomoří.

Byl plážovým vozem rekreantů a mladých na prázdninách. Lidé jej často kupovali pouze se dvěma sedadly, neboť to bylo praktičtější a

navíc daňově zvýhodněné dík odpočitatelnému DPH.

Mehari bylo prvním sériově vyráběným autem na světě, které mělo lehkou a flexibilní karoserii z nekorodující,

trvanlivé, nárazu-vzdorné, houževnatě a lehké termoplastickéhmoty ABS Cycolac, odolnějši než polystyren.

Akrylonitrilbutadienstyren se dostal do Evropy z USA. Jde o materiál tvořeny z plastů a z kaučuku, který nemá nic společného

s polystyrenem nebo skelným laminátem, do té doby využívanými. Vzniká jako vedlejší produkt zpracováni ropy a uhlí. Společnost SEAB byla první,

které ABS ve Francii prakticky využila.

Pod obchodním jménem Cycolac je vyráběly chemičky Marbon v Amsterdamu a Frangemouth.

Roland de La Poype koupil pod technickým dohledem specialistů Marbonu nákladnou technologii termoplastického lisování schopnou

produkovat třímetrové díly karoserie. Výlisky nebylo třeba lakovat, neboť barevny pigment byl v hmotě rozptylen. díly byly probarveny v celém průřezu.

SM se zmiňuje o tom, že „k výrobě 1 kg ABS je potřeba 2 kg ropy. Z ABS se vyrábějí kostky LEGO, exponované

části golfových holí, jeho miniaturní kuličkaslouží jako barvivo v tetovacích inkoustech.“

V prvním prototypu seděli řidič a spolujezdec na dělených měkkých sedacích, připevněných k výlisku podlahy,opřeni do společného opěradla.

Sériová auta již měla sklopné přední sedačky ukotvené v ližinách v podlaze, podobné sériovým 2CV. Prodávala se buď jako dvoumístná,

nebo později čtyřmístná s druhou řadou sedadel.